Který systém je výhodnější

Z několika důvodů je to ve většině případů podpora ve formě zelených bonusů

Př. investor si pořídí FV na rodinný domek v roce 2010. V případě, že zvolí podporu formou výkupních cen a prodeje elektřiny za 12,25 Kč/kWh, bude muset nést určité náklady na zřízení odběrného místa (např. platba za jističe, skříň, výkopové práce atd.). Vstupní cena investice se tedy může o určitou částku zvýšit. V případě systému zelených bonusů a vlastní spotřeby má investor za povinnost v podstatě jen předat hlášení o vyrobené elektřině (postačí „ocejchované měřidlo“, dle Vyhlášky č. 218/2001 Sb. ). Za každou vyrobenou kWh obdrží od místního distributora 11,28 Kč a navíc nenakoupí elektřinu (standardní sazby dle tarifu), kterou si sám vyrobil a spotřeboval.

Otázka zní, co s vyrobenou elektřinou, kterou majitel FVS nespotřebuje a která „teče zpět do sítě“. Tady záleží vždy na domluvě s distributorem, který buï je anebo není ochoten tuto elektřinu vykupovat (popř. vůbec strpět tuto elektřinu v síti). Základním principem zelených bonusů je možnost najít si obchodníka, který tuto elektřinu vykoupí. Z našich informací vyplývá, že velmi vstřícný postoj zaujímá k této problematice např. E. ON, který „nadbytečnou“ elektřinu vykupuje za 81 ha/kWh, tedy za rozdíl výkupní ceny a zeleného bonusu. V případě zelených bonusů jsou nižší vstupní investiční náklady a navíc tento systém umožňuje generovat vyšší zisk než v případě výkupních cen.